Vítejte na stránce sorisi.wbs.cz v sekci Z historie hvězdárny
Úpravu tohoto bloku zahájíte dvojklikem...
Kolega Tomáš nám zaslal zajímavost ohledně digitálních SH. Zatím bohužel nemáme 3D tiskárnu k dispozici!
Odkaz: http://www.mobilmania.cz/clanky/vyrobte-si-digitalni--slunecni-hodiny-navod/sc-3-a-1333033/default.aspx#utm_medium=selfpromo&utm_source=mobilmania&utm_campaign=RSSfeed
Oslavy 50. výročí hvězdárny
Ve dnech 2.9 až 18. 9.2011 hvězdárna oslavila své 50. výročí založení. Všech pořádaných akcí jsme se též zůčastnili. Níže předkládám pár fotek z této vyjímečné akce.
Charley.
Před dominikánem Zpola zaplněný sál Jiří zahajuje My ve velkém sále
Před DK Ve foyer Před Magionem
V předsálí Přednášející Ing. Přibyl Auditorium-malý sál Připravený raut
Chutná nám? Vědátoři Pohoda po rautu V kuloárech
Záběr z TV Slovácko - zase nejsu vidět... Jinak se akce docela vydařila !
Hvězdárna DK Uherský Brod padesátiletá
50 oběhů planety Země kolem Slunce pamatuje Hvězdárna Domu kultury v Uherském Brodě.
Byla slavnostně otevřena již v minulém století, na
konci září roku 1961. Toto kulturně osvětové zaří-
zení, které popularizuje astronomii, kosmonautiku a příbuzné obory, není čtenářům Brodského
zpravodaje neznámé, protože na jeho stránkách
o naší činnosti průběžně informujeme.
50 let je vhodná doba k zamyšlení nejen nad
činností samotné hvězdárny, ale také nad astronomií samotnou, protože se bezprostředně
promítá do naší práce. Není to jen pozorování
divácky nejvděčnějších úkazů, jako jsou zatmě-
ní Slunce a Měsíce, ale i pozorování planet,
komet a dalších kosmických objektů. Neméně
důležitou stránkou činnosti hvězdárny je výklad
základů astronomie, popularizace nových astronomických objevů pro školy a veřejnost. Předmětem našeho zájmu není jen astronomie, ale
i kosmonautika.
Na pronikání člověka do kosmu se dá asi nejlé-
pe dokumentovat technologický pokrok lidstva.
Ten se ale na druhé straně stává velkou konkurencí pro hvězdárny. Je to především snadná
dostupnost astronomických informaci prostřednictví médií, zvláště pak internetu. Před 50 lety
byli nositeli nových informací z astronomie a kosmonautiky jednotliví popularizátoři. Dnes si tyto
informace může každý najít na internetu, aniž
by je musel shánět na hvězdárně. Po zavedení
internetu byly obavy, zda obrazy kosmických objektů přenášených z družic a velkých pozemních
dalekohledů nebudou konkurencí pro hvězdárny. Takové konkurenci čelí prosté pozorování
dalekohledem. I když současná technika umož-
ňuje zobrazovat pomocí CCD snímačů obraz
z dalekohledu na obrazovku monitoru, přímému
pohledu oka „do skel“ okuláru na pozorované
kosmické těleso se to nevyrovná. Zatím. Vývoj
vědy a techniky překonal některé metody pozorování, konkrétně projekt Fotosferex, do kterého
byla v 80. letech zapojena i naše hvězdárna.
Předpověď aktivity Slunce pomocí kreseb slunečních skvrn pořízených na jednotlivých hvězdárnách, soustředěných poštou do Ondřejova,
byla zajímavá po vědecké stránce jako přínos
ve studiu Slunce, ale zároveň se podařilo vyu-
žít hvězdárny po odborné stránce mimo jejich
hlavní osvětovou úlohu. Sluneční skvrny zakreslované metodou projekce na stínítko, používané
od roku 1612, nepřekonalo sledování Slunce
z družic, ale zavedení internetu. Metodě zakreslování skvrn se na hvězdárně intenzivně zabýval
Pavel Záchvěj s přispěním autora tohoto článku.
Později bylo této metody vyžito k pracím středoškolské odborné činnosti (SOČ) tehdejších
studentů gymnázia Pavla Kočici a Michala Humpuly. Dnešní cenová dostupnost moderních
technologií, dalekohledů, zobrazovacích prvků
a počítačových programů umožnily na druhé
straně, aby se osvětové, dříve označované jako
lidové, hvězdárny zapojily do projektů vědecké
spolupráce. V našem případě na tuto příležitost
čeká robotizovaný zrcadlový dalekohled s prů-
měrem zrcadla 50 cm.
Hvězdárna byla stavěna v pionýrských letech
kosmonautiky. Když 12. dubna 1961 Jurij Gagarin podnikl cestu do vesmíru, měla půl roku před
svým otevřením. V roce 1969 a v dalších třech letech vzrůstal zájem o nejbližší vesmír v souvislosti s přistáním výprav člověka na Měsíc. Velitelem poslední posádky programu Apollo, která
ukončila v roce 1972 výpravy na Měsíc, byl Eugen Cernan, který má československé kořeny.
Bylo nám velkou ctí přivítat v říjnu 2001 na hvězdárně tohoto astronauta společně s Johnem
Blahou, dalším astronautem s kořeny tentokrát
z Vysočiny. Doprovázel je záložní československý kosmonaut Oldřich Pelčák. Může nás těšit,
že po Hvězdárně a planetáriu v Praze a v Brně
jsme byli třetím stánkem astronomie, který navštívili. Velkou zásluhu na tom měl RNDr. Grygar.
Vypuštění meziplanetárních sond v sedmdesá-
tých letech otevírá člověku pohled do říše ob-
řích planet jako je Jupiter a Saturn a lidé touží
v dalekohledu hvězdárny spatřit na vlastní oči
tyto planety, a jejich bizardní svět. A což tak život
na Marsu, jehož výsledky výzkumu kosmickými
sondami sice planetu osvobodily od představ
Marťaňů, ale ponechaly spekulace o možnost
existence mikroskopických organizmů. Mars se
dostal do popředí zájmu, když se v srpnu 2003
přiblížil k Zemi na „pouhých 56 milionů“ km. Pozorování této planety přilákalo na hvězdárnu velké množství návštěvníků. Byla to jedna z nejví-
ce navštívených akcí za období existence hvězdárny. Lidé čekali až na ně dojde řada u dalekohledu ve frontě, dosahující až k brance objektu
hvězdárny.
Pozorování Marsu nebylo jedinou zajímavou
akcí roku 2003, který patřil v novodobé historii
hvězdárny k nejzajímavějších, protože byl bohatý na kosmické úkazy. Významný z hlediska
pozorování byl přechod Merkuru přes sluneční
disk (o rok později jsme sledovali přechod Venuše přes Slunce). Účastnilo se ho 300 osob,
hlavně mládeže ze základních škol a uherskobrodského gymnázia. Další dvě pozorování byla
věnována zatmění Slunce a Měsíce, Pozorová-
ní zatmění patří k osvědčeným standardům, hojně navštěvovaným veřejností. A bylo to částeč-
né zatmění Slunce, které v létě roku 1999 symbolicky uzavřelo minulé století. Proběhlo coby
úplné jen kousek pod naší jižní hranicí. Pozorování tohoto zatmění bylo nejvíce navštívenou
akcí (přes 700 osob) v padesátileté historii hvězdárny. Belvis s.r.o. zapůjčil satelit na přímé sledování úplného zatmění. Na přímé pozorování
byly použity všechny dalekohledy hvězdárny.
Pavel Záchvěj měřil teplotu, která klesla v prů-
běhu úkazu o 6,5 stupně. Foto Kastner poskytl filmy, jejich vyvolání a expedici členů kroužku
za zatměním do Maďarska poskytl fotografický
přístroj. Expedici uherskobrodské hvězdárny se
také podařil experiment se snímáním úplného
zatmění přes vyduté zrcadlo. Vzpomínáme-li na
zatmění, tak musíme uvést jedno svým způsobem kuriózní. Jednalo se o pozorování úplného
zatmění Měsíce z 9. na 10. prosince 1992 . Po-
časí nám, jak se ukázalo později, výjimečně přá-
lo, a proto snímky částečné fáze zatmění, které pořídil Petr Svozil, patří k těm z mála (mož-
ná jediným), které se při tomto zatmění podařilo v bývalém Československu pořídit. Tehdejší
studenti uherskobrodského gymnázia, kteří se
zúčastnili tohoto pozorování, využili úkazu jako
téma pro studentskou odbornou činnost (SOČ)
o rok později.
Hvězdárna Domu kultury se dostala do širšího
povědomí, na přelomu 80. a 90. let ve spojení
s fenoménem UFO. Na konci roku 1989 se prudce zvýšila intenzita ohlášení pozorování UFO,
která trvala až do roku 1991. V tomto období
stoupl počet pozorování UFO nejen celorepublikově, ale i v našem regionu. Mnoho případů se
podařilo vysvětlit, jednalo se například o pozorování zanikajících družic. Častou záměnou za
UFO se staly planety, zejména Venuše. V roce
1993 přibyly na obloze světelné reklamy zábavního průmyslu a další UFO bylo na světě. Ale
nejzáhadnější a do dnešních dnů nevysvětlitelné zářící oranžové, až červené koule se žhnoucími otvory, či pruhy, zůstávají záhadou dodnes.
Snad byl jejich původ v bouřlivé aktivitě Slunce
dosahující v uvedených letech svého jedenáctiletého vrcholu. Vzedmutá hladina zájmu o UFO
byla vodou na mlýn médiím. Ta se této problematiky, potlačované komunistickým režimem,
Brodský zpravodaj 7 – 8 |2011| 17
výročí, zpravodajství
chytla s velkým zájmem a díky tomu se pozorování UFO v našem regionu dostalo do povědomí širší veřejnosti.
Na konci minulého století jsme pozorovali tři komety, respektive dvě, Hyukatake a kometu Hale
Bopp. Obě přilákaly na hvězdárnu několik tisíc
návštěvníků. Pohybovaly se vysoko na obloze
s dlouhými ohony a podněcovaly děsivé představy o konci světa na konci tisíciletí. Třetí kometu Shoemaker - Levy 9 jsme nepozorovali, ale
viděli jsme ji nepřímo prostřednictvím dopadů
částí jejího jádra do atmosféry Jupitera. Černé
skvrny v atmosféře Jupitera o velikosti srovnatelné s velikostí zeměkoule představovaly gigantické výbuchy, které se odehrávaly v místech dopadů v husté vodíkové atmosféře planety. Komety
byly na hvězdárně předmětem zájmu již dříve.
Členové kroužku Jiří Škubník a Radek Janoš
fotografovali i nejznámější Halleyovu kometu
při jejím posledním návratu na konci listopadu
roku 1985. V 80. a 90. letech se podařilo vyfotografovat vícero slabších komet Ing. Zbyňkem
Kaislerem. Tento člen astronomického kroužku
se také věnuje fotografování mlhovin a galaxií.
I na regionální úrovni je možné uspořádat akci
celonárodního významu, jakou byla prezentace československých družic Magion. Poprvé ve
spolupráci s Muzeem J. A. Komenského byly vystaveny v jeho prostorách v rámci výstavy UFO
– mýtus nebo skutečnost? Výstavu uspořádalo
Východoslovenské muzeum v Košicích. Hvězdárna DK Uherský Brod přispěla do expozice
dokumenty o pozorování UFO v regionu v letech 1989 - 1991 a kolážemi - uměleckým ztvárněním pozorování UFO výtvarníkem Vladimírem
Mahdalem. Součástí výstavy se staly československé družice Magion 1,4, které byly z iniciativy hvězdárny zapůjčeny z Ústavu fyziky atmosfé-
ry AV ČR. O 11 let později v květnu až červnu
2009 byla ve vstupní hale Domu kultury instalovaná výstava 30 let družice MAGION. Připravili jí opět pracovníci Ústavu fyziky atmosféry AV
ČR, Ing. J. Vojta, a J. Veselý. Výstavu jsme uspo-
řádali k Mezinárodnímu roku astronomie. Letový
exemplář první československé družice Magion
I, některé z přístrojů a součástí družic řady Magion, společně s fotografiemi a dalšími dokumenty, si prohlédlo za dobu konání výstavy na 3 800
osob. Tento rok v září, u příležitosti 50 let hvězdárny, uvidí návštěvníci DK ve foyeru další ze sé-
rie československých družic, Magion 2.
7. listopadu 1997 byla otevřena výstava, opět
v uherskobrodském muzeu, Meteory, meteority
a projekt Macek. Autorem výstavy byl vedoucí
hvězdárny, Ing. Rostislav Rajchl, který vycházel
ze scénáře výstavy o meteorech, která se konala
v Národní muzeum Praha. To dodalo do Uherského Brodu především unikátní kolekci meteoritů. Další materiály, hlavně snímky svítících
stop jasným meteorů - bolidů, fotografických pří-
strojů na pořizování těchto snímků, jsme získali
z Observatoře Astronomického ústavu AV ČR
v Ondřejově. Na této výstavě měli návštěvníci
muzea jednu z prvních možností v České republice prohlédnout si další české zařízení pracující
v kosmu. Část expozice byla věnována české-
mu unikátnímu přístroji, mikroakcelerometru
Macek, měřícímu negravitační účinky působící
na pohyb družic na oběžné dráze kolem Země.
Byl umístěn na raketoplánu Atlantis. Součástí
výstavy byl exponát projektu Macek vědecké-
ho přístroje české výroby, který pracoval v roce
1996 na americkém raketoplánu a již za rok byl
vystaven v uherskobrodském muzeu. Jeden ze
spoluautorů projektu byl uherskobrodský rodák
Mgr. Radek Peřestý, pracovník Astronomického
ústavu AV ČR. Tyto akce měly za cíl propagovat
českou vědu mezi obyvateli našeho regionu.
Pokračování v příštím čísle BZ.
Rostislav Rajchl
Nejnovější můj panoramatický snímek hvězdárny se slunečními hodinami
...bohužel je tam jako obvykle bordel před hvězdárnou - to by se člověk po... (asi by tom chtělo ještě posílit o 2 stálé pracovníky.
Mapa stránek
