VELKÝ ÚSPĚCH

 

Časopis Povětroň při Hvězdárně Hradec Králové (která registruje sluneční hodiny u nás i v zahraničí) vyhodnotil v soutěži přírůstku SH, která se koná kvartálně naše SH (jižní, východní i západní) na 2. místě.

Je to pro naši hvězdárnu ocenění, které potěší - včetně pochvalného hodnocení provedení těchto SH. Níže přikládáme kopii tohoto článku.

 Titulní stránka časopisu Povětroň                 Otištěný obrázek

 

opis článku ze 17. stránky:

 

Sluneční hodiny 1. kvartálu: Jaromír Ciesla
V domácí části soutěže o nejlepší přírůstek do katalogu slunečních hodin za první kvartál roku 2010 zvítězily, se ziskem 25 bodù, malované svislé sluneční hodiny, vkusně a nenásilně zakomponované na jižním štítě chalupy v obci Čepice.

Na druhém místě s 9 body se umístily sluneční hodiny na pozorovacím domečku hvězdárny v Uherském Brodě. Na domečku jsou na jeho třech stěnách celkem troje hodiny, a tak vyvstává otázka, zda by se neměly v takových případech hodnotit všechny číselníky jako jeden celek s katalogovými čísly UH18, UH19 a UH20. V takovém případě, jako velice dobře provedená kolekce, by získaly celkem 11 a možná i více bodù. Z jednotlivých číselníků se nejlépe umístil prostřední číselník na stěně s azimutem 29, s časovým rozsahem X-XII-VI hodin anebo 11-17 letního času. Plocha číselníku je ohraničena hyperbolami slunovratů a dělená rovnodennostní přímkou, i se znaky zvěrokruhu. Podobně je řešen také číselník s rozsahem V-XI, případně 6-12 hodin letního času na pravé stěně, která má azimut 299 a číselník po levici na stěně s azimutem 119. Tento má časový rozsah III-VII, respektive 16-20 hodin letního času. Zatímco u prostředního číselníku poskytuje stín šikmý ukazatel s nodem, na bočních stěnách je použit kolmý ukazatel, u kterého se čas odečítá z polohy stínu kuličky na jeho vrcholu. V případě, že by se zde nacházel ještě čtvrtý číselník, umístěný na zadní stěně, byl by po několik dní v roce kolem letního slunovratu krátce osluněn. Tímto zpùsobem se velice často řeší jedna nevýhoda svislého číselníku, který má na jižní stěně rozsah pouze od 6 do 18 hodin, a tedy nepokryje v létě zbytek dne před 6 a po 18. hodině.

Přiložen snímek pozorovatelny s jižními a východními SH.

K tomuto úspěchu si srdečně gratulujeme !!!

 

 

Svislé sluneční hodiny na hvězdárně čeká brzký zánik - vlivem nekvalitního podkladu (omítky na pozorovatelně 2): omítka bude ještě letos odstraněna i s hodinami.

Proto  naše sekce SH začala přípravné práce na realizaci nových hodin na trvanlivém podkladě s možností demontáže. Hodiny budou zhotoveny na trvanlivém podkladu a to dibondové desce, která pak bude připevněna na zeď pozorovatelny (pochopitelně na stejné místo). Desky DIBOND byly vyvinuty pro reklamní účely a mají proto vynikající vlastnosti i pro náš účel (viz níže). Zvažujeme, zda při této příležitosti změníme provedení např na keramické, nebo jiné výtvarné ztvárnění. Výhodou bude, že je možno tvořit SH v kliodu v místnosti a pak hotové dílo vystavit. Bude to ještě zajímavé ...

 

 

Hliníkové sendvičové desky Dibond

Hliníkové sendvičové desky Dibond tvoří polyetylénové jádro oboustranně kryté vrstvou hliníku v tl. 0,30 mm. Kromě standardní bílé barvy je Dibond dostupný v základních barevných odstínech.

Popis produktu

Hliníkové sendvičové desky Dibond mají zanedbatelnou tepelnou roztažnost s možností uplatnění v teplotním rozpětí -50 až +80˚C.  Desky jsou velmi pevné a lehké.

Parametry

Standardní rozměr desek je 1500x3050 mm, v tloušťkách od 2 do 6 mm. Dibond se vyrábí v základních barevných odstínech s povrchovou úpravou  mat/mat  nebo mat/lesk . Povrch desek Dibond Butlerfinish  připomíná  kartáčovaný hliník ve stříbrném nebo měděném provedení.

Opracování

Dibond lze velmi snadno řezat,stříhat, frézovat, tvarovat a ohýbat za studena. Rovněž upevnění je velmi snadné – šroubováním, nýtovaním, svařováním,lepením

Použití

Dibond je možné použít pro sítotisk a digitální tisk,  kašírování, pro zhotovení reklamních poutačů, pylonů, displejů, výstavních stánků, vybavení obchodů a butiků, v průmyslu, v dopravních prostředcích.

 

 

 

Svislé sluneční hodiny na hvězdárně DK Uh.Brod

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                    Práce na východních hodinách                                                                                                     Ukazují jižní hodiny

 

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                      Jižní SH detail                                         Východní SH detail                                             Západní SH celek                                   Západní SH detail

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                  Ukazují východní

 

 

Sluneční hodiny

Sluneční hodiny jsou zařízením pro určování času, v závislosti na zdánlivém pohybu Slunce. Sluncem ozařovaný předmět vrhá stín a podle aktuální pozice stínu lze určit čas. Určování času je matematicky odvozeno z kombinace dvou základních pohybů Země a Slunce. Z pravidelné rotace Země kolem své osy (čas v rozmezí dne) a z rotace země kolem slunce (rozmezí roku). Představují pravděpodobně nejstarší a zároveň i nejvíce rozšířené hodiny z tzv. elementárních (tedy přírodních živlů využívajících) časoměrných přístrojů, k nimž dále řadíme hodiny přesýpací, vodní, olejové i jiné.

Historie

Jako prvotní ukazatel slunečních hodin sloužil velice pravděpodobně dřevěný kolík zaražený kolmo do země. Ten byl následně nahrazen opracovaným kamenem – gnómonem.
Nejstarší sluneční hodiny jsou známé z archeologických vykopávek v Knowthu (Irsko, středo-východ). Pocházejí přibližně z roku 5000 př.n.l. Kolem roku 3500 př.n.l se už používaly v Egyptě, Babylónii, Indii a Číně obelisky, sloužící jako gnómon.
V letech 2000-1500 př.n.l je prokázáno používání Egyptských stínových hodin (pravděpodobně první přenosný typ). Počátek jejich historie je možné nalézt v Egyptě druhého tisíciletí př. n. l., kdy vznikaly dřevěné, kovové i kamenné hodiny. V podstatě se jednalo o vodorovná pravítka s hodinovými ryskami a kolmo nasazenými vodorovnými ukazateli na jednom konci. Později, v helénistické době byly opatřovány ryskami pro různé roční doby. Jako přenosné byly používány i menší varianty skafé.

           

Sluneční hodiny (SH) rozdělujeme do kategorií:

Dle způsobu zobrazení:
Převážná většina SH využívá jako ukazatele času hranu stínu nebo jeho špičku, velmi zřídka světelný bod nebo světelnou linku. V prvním případě ukazuje čas objekt vrhající stín, který může být proveden jako tenká tyč (nejčastěji), nebo jako jakýkoliv objekt s ostrou špičkou nebo rovnou hranou. V druhém případě je ukazatelem světelný bod ze slunečních paprsků jdoucích skrze malý otvor, nebo odrážející se od kulatého zrcátka.

                       

Dle typu ukazatelů:
Ukazatel může být umístěn napevno (gnómón), nebo může být pohyblivý v závislosti na ročním období. Může být orientován vertikálně, horizontálně, zarovnaný na osu země (polos), nebo také orientován ve všech možných směrech matematicky odvozených.

Dle přenositelnosti:
Sluneční hodiny se liší v jejich přenositelnosti, a jejich nutnosti orientace. Umístění slunečních hodin vyžaduje znalost lokální zeměpisné šířky, zeměpisné délky, příp. přesný vertikální směr (určený vodováhou nebo olovnicí), a směr pravého severu.

Pevné SH jsou převážně vertikální (na svislých stěnách různých objektů), příp. horizontální (na zemi).

       

Přenosné SH jsou většinou nejrůznější méně hmotné konstrukce – po přenosu je nutno je orientovat (polohovat svisle nebo vodorovně, dále pak směrovat sever-jih).

Princip slunečních hodin

Planeta Země provádí dva důležité pohyby, rotaci kolem své osy a oběh kolem Slunce. Otáčí-li se Země kolem své osy, způsobuje tím zdánlivý oběh Slunce od východu k západu. Během roku si můžeme všimnout, že zdánlivá dráha Slunce po obloze se během roku mění. Toto je způsobeno eliptickou oběžnou dráhou Země kolem Slunce, kdy Slunce je v jednom jejím ohnisku. Vzdálenost Země od Slunce se tedy během roku mění, nejmenší je v periheliu, největší v afeliu. V důsledku 2. Keplerova zákona se Země pohybuje nejrychleji v periheliu a naopak nejpomaleji v afeliu. Navíc zemská osa není k rovině zemské dráhy kolmá, ale je od kolmice odkloněna přibližně o 23,5°. Z obou těchto příčin vyplývá, že délka hodiny na slunečních hodinách se během roku mění. Sluneční hodiny udávají zpravidla pravý sluneční čas místního poledníku. Hodinky ukazují středoevropský čas, tzn. v naší zeměpisné délce čas 15. poledníku. Proto je nutno při konstrukci SH počítat s tzv. časovou rovnicí (časový posun daný zeměpisnou délkou místa SH).  V důsledku dalších nepravidelností pohybu slunce na obloze se stř. sluneční čas liší od SEČ v průběhu roku různě dle data (tzv. analema-rozdíl + 22 minut až  – 15 minut).

 Zvláštním typem jsou analematické SH, u nichž je analema vyrovnávána kalendářním posunem ukazatele. Zde je ukazatelem posuvný gnómón, nebo postava člověka stojícího na desce se znázorněnými měsíci roku. Stín postavy pak ukazuje čas bez datového rozdílu (viz sekci vodorovné sluneční hodiny).

Sluneční hodiny jsou zároveň kalendářem.

Nodus (kulička, zploštění) na stylusu nebo konec gnomónu opisuje v průběhu roku křivky ve tvaru hyperboly (dle výšky slunce v průběhu roku). Lze je na SH vyznačit pro všechny měsíce roku a získat tak podrobný kalendář, to je však nepřehledné. Většinou se vyznačují 3 mezní křivky pro oba slunovraty a rovnodennost (zřídka též 6 křivek). Horní plocha nad přímkou rovnodennosti je období zimního slunovrat, spodní letního.

 

Provedení slunečních hodin

Konstrukčních provedení SH jsou nekonečná množství – od nejjednodušších plochých (2D) provedení, tak nejrůznějších prostorových (3D) tvarů. Základem konstrukce jsou vždy fyzikální zákony denního/ročního pohybu slunce po obloze převedené do nejrůznějších tvarových modifikací ukazatelů i číselníků. Taktéž velikosti SH jsou od miniaturních (kapesních) až do obrovských konstrukcí s ukazatelem/číselníkem řádově desítek metrů.

Každý, kdo má zájem a potřebné znalosti si může navrhnout své sluneční hodiny.

 

 c Sekce slunečních hodin AK DK Uh. Brod (ŠoŘiŠi)